|
|
Měření a modelování průsaku mezi řekou a fluviálním uloženinami
Bašus, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Pastuszek, František (oponent)
CZ Diplomová práce se zabývá měřením průsaku mezi řekou a fluviálními sedimenty pomocí průsakoměrů. Ačkoliv se nejedná o novou metodu, na našem území nebyla k měření průsaku nikdy plošně použita. Jako testovací lokalita pro toto měření byla vybrána řeka Morava a její ramena (Malá Voda a Mlýnský potok) v oblasti Litovelského Pomoraví. V této lokalitě je dlouhodobě řešen střet zájmů mezi jímáním podzemní vody a ochranou biotopu lužních lesů a data o intenzitě průsaku by velmi napomohla k celkovému pochopení proudění podzemní vody a vlivu vody z řek na tomto území. Součástí práce je i numerický model proudění podzemní vody, který slouží k ověření naměřených hodnot průsaku. Vzhledem k celkové složitosti geologické stavby a proudění podzemní vody je do modelu zahrnuto širší okolí zájmové lokality. Nad rámec práce byly uskutečněny další dvě měření pro ověření funkčnosti aparatur. První proběhlo na řece Moravě u obce Kojetín u příležitosti čerpací zkoušky provedené v rámci projektu VUV TGM. Dno řeky je zde ve hloubce 3,5 m pod hladinou, měření mělo za cíl zjisti, zda je možné instalovat aparatury i do větších hloubek. Druhé kontrolní měření proběhlo v zasakovacích vanách umělé infiltrace v Káraném, u kterých lze průměrný průsak spočítat díky měřenému přítoku a stavu hladin. Výsledky měření vypovídají o...
|
|
|
Metody pro měření intenzity vcezování říční vody v důsledku jímání podzemní vody v okolí řeky
Bašus, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
CZ Mezi prostředím kvartérních fluviálních sedimentů a říčními toky dochází k významné výměně vody. Na našem území neprobíhá žádné systematické měření této výměny nebo propustnosti říčního dna i přes to, že se jedná o důležitý parametr pro hydrogeologické modelování a výpočty. Tato práce popisuje 4 metody, které lze využít pro měření intenzity této výměny. Jedná se o manuální a automatický průsakoměr, které izolují část dna a měří množství vody, které jím proteče. Liší se od sebe četností měření. Dále je to měření rozložení teploty v podloží říčního dna bodovými teplotními čidly a nebo teploty měřené na základě rozptylu světla v optickém vlákně, které z naměřených dat modelují proudění vody a přenos tepla v podloží. U každé z těchto metod je v práci popsán princip na kterém fungují, aparatura, která je k měření potřeba, metodika měření a příklad již provedeného měření ze zahraničí. Diskuze v závěrečné části práce obsahuje jejich porovnání v rámci praktického využití. Klíčová slova : Průsak, Průsakoměr, Břehová infiltrace, vcezování skrze říční dno
|
host ::
RSS.